Strana pana Čermáka vyhrála volby a vede obec. Opozice ji hlídá a kontroluje, stejně jako někteří další občané, kteří mají zájem, aby se obec rozvíjela zdravým a smysluplným směrem. Potud je vše v pořádku. Pokud ale vedení obce využije svou moc k tomu, aby určovala, jaké názory mohou či nemohou občané psát do obecního časopisu a omezuje tím svobodu slova, musíme se tomu rázně postavit.
Před půl rokem napsal Tomáš Čech článek k projektu Nový Těptín. Pokud vím, začal se o dění v obci zajímat, studovat jednotlivé problémy, chodit na veřejná zasedání zastupitelstva. A především, začal psát další články, které se se týkají dění v obci a obecních projektů. Dle mého názoru jsou to vždy příspěvky smysluplné, pečlivě zpracované, dobře podložené argumenty a fakty a čtivé.
Tomáše znám již od začátku nového tisíciletí, tj. celých 25 let. Až dosud byl náš vztah čistě profesionální. Je šéfem české a slovenské pobočky jedné z nejvýznamnějších globálních společností. Za celou dobu, co Tomáše znám, jsem jej poznal jako velmi pracovitého, svědomitého a velmi čestného člověka. Má dlouholetá osobní zkušenost s Tomášem a fakt, že po celou dobu, co se známe, požívá na IT trhu všeobecný kredit čestného, poctivého a férového člověka, je pro mě a mou práci nesmírně důležitá.
Protože Tomáš není zastupitel, může jako řadový občan do Zpravodaje poslat jen text o maximální délce 2000 znaků. To není ani půl strany. Na takovém prostoru se nedá napsat ani smysluplný úvodník. Co s tím? Jak vyjádřit svůj občanský názor či poskytnout vedení obce námět na zlepšení?
Tomáš se tedy rozhodl celý svůj článek zpřístupnit na jiném místě. Ve Zpravodaji, jsa omezen pouhými 2000 znaky, zveřejnil jen úvod článku s tím, že celý text si kameničtí sousedé mohou přečíst na webu. Nejdříve využil blogovací platformu seznam.cz, ale později založil webové stránky, které nazval www.opozicekamenice.cz. Na této občanské platformě se začali přidávat další lidé a na webu zveřejňovat články k dění v obci.
Web neušel pozornosti starosty Čermáka. Ten jeho existenci komentoval i na zasedání zastupitelstva obce. A najednou se začaly dít věci!
Vedení obce v tichosti změnilo pravidla zveřejňování článků ve Zpravodaji, bez jakékoliv diskuse na zastupitelstvu. A i kdyby tato změna v tichosti byla v pořádku (rozhodně není!), tak začali svévolně cenzurovat nebo dokonce odmítat články, které jsou k vedení obce kritické, bez ohledu na vlastní pravidla. To je v demokratické společnosti naprosto nepřijatelné! Kdo má pocit, že přeháním, může posoudit sám:
Pro dubnové číslo redakce odmítla článek zastupitelky Vlaďky Benešové s tím, že není původní. Přitom ve svém okénku zastupitele chtěla citovat příspěvek Pavla Folprechta s tím, že vyjadřuje její názor a k textu Pavla Folprechta napsala úvodník. Nic z toho není v rozporu s pravidly Zpravodaje.
Šéfredaktor Ryška tedy nabídl, že článek Pavla Folprechta o sběrném dvoře zveřejní v okénku „Přišlo do redakce“. Při tom ale, bez jeho souhlasu, vymazal odkaz na stránky www.opozicekamenice.cz. (Pavel se proti tomuto postupu sám ohradil na zasedání zastupitelstva.) A protože šéfredaktor odpověděl s velkým zpožděním, jako „kompenzaci“ nabídl, že příspěvek Pavla Folprechta zveřejní celý. To stojí za další pozastavení: Šéfredaktor udělal chybu, takže jednomu občanovi zveřejnil článek nad limit – tedy v rozporu s platnými pravidly! To samozřejmě nesmí udělat, protože šéfredaktor má pravidla dodržovat, nikoliv je vytvářet a ohýbat si je, jak se mu hodí.
A nakonec napsal Tomáš Čech článek, kde tentokrát analyzuje nesrovnalosti kolem stavby dětské skupiny. Příspěvek je pečlivě zpracovaný – má asi 10 000 znaků. To je více než dvoustrana ve Zpravodaji. Text tedy opět zveřejnil na webu opozicekamenice.cz. Protože na něj chtěl občany i vedení obce upozornit, napsal v limitu 2000 znaků příspěvek do červnového Zpravodaje, ve kterém shrnuje otázky, kterými se ve „velkém“ článku zabývá a uvádí tam odkaz na něj. Šéfredaktor Zpravodaje mu nejdříve poslal k autorizaci text, který bez jeho souhlasu upravil (smazal odkaz na stránky www.opozicekamenice.cz). Když Tomáš nesouhlasil s touto úpravou, šéfredaktor článek odmítl zveřejnit.
Ale to „nejlepší“ teprve následovalo.
Na opakovanou žádost o vysvětlení zásahu do článku a následného odmítnutí zveřejnění občanského článku kamenického občana v obecním Zpravodaji starosta po 6 dnech odpovídá, že je to (cituji) „příspěvek politického uskupení“ a že tedy proto je odmítnutí zveřejnění v pořádku.
Vážně? Starosta sám svým mailem potvrzuje cenzuru(!) a považuje to za správný postup? Opakuji, že se jednalo o článek s analýzou situace ohledně výstavby dětské skupiny za 55 mil. Kč. To je už opravdu velká částka, třetina ročního kamenického rozpočtu. Je opravdu podivné, neobvyklé či nebezpečné, aby se místní občan o tak závažné téma zajímal?
Je zde ještě jeden závažný rozpor. Zatímco p. Ryška z textu svévolně vymazal odkaz na jiné médium a otisknutí článku potvrdil s podmínkou, že Tomáš bude s touto „úpravou“ souhlasit, starosta o týden později přichází se zdůvodněním, že článek nemůže být otištěn. Tak moment, jak to tedy je? Nejdříve otisknout bez odkazu, ale pak rychlá otočka a vlastně neotisknout vůbec? Zdá se, že máme co do činění s prachobyčejným hledáním důvodu, jak nakonec otištění textu, který není vedení obce po vůli, za každou cenu zabránit. Proč?
Proč je špatné, aby se vůbec k tomuto, či jinému, tématu občané vyjadřovali? Proč chce starosta stůj co stůj zamezit zveřejnění celé Tomášovy analýzy? Má snad co skrývat?
To je opravdu velmi silná káva, kterou nám, občanům, vedení obce dává ochutnat. Pokusím se nad tím věcně zamyslet:
- Tomášův článek neporušuje ústavu, základní listinu práv a svobod ani žádný jiný zákon.
- V Tomášově článku není žádné hanobení rasy, národa či hanobení kohokoliv na základě jeho náboženského či politického vyznání.
- Ve svém článku se Tomáš vyjadřuje k dění v obci. Ke konkrétnímu projektu, který je zásadní částkou pro rozpočet obce. Na to, jako občan, má Tomáš i kdokoliv jiný právo. Není mi známo, že by se tam vyjadřoval k politické situaci, ať už globální, celostátní, regionální nebo lokální. Jde o projekt dětské skupiny.
- Není mi známo, že by Tomáš jakkoliv napadal jakékoliv politické uskupení z politických důvodů. O KAM21 ani jiné politické straně se tam nepíše, a to ani předpojatě ani hanlivě. Prostě vůbec. Analyzuje kroky okolo plánované výstavby dětské skupiny.
- Není mi známo, že by Tomáš byl členem politické strany nebo uskupení. Na to snad existuje registr. Jak p. Ryška či p. starosta usuzuje, že to tak není? Jakým způsobem něco takového zjišťoval či ověřoval? Podle jakých kritérií vynáší soudy o členství v „politickém uskupení“. A jak vůbec hodnotí, co je „politické uskupení“ a co není?
- Není mi jasné, JAK a KDO vůbec má rozhodovat, zda je článek politicky motivovaný. Svévolně jeden člověk – p. Ryška? Nebo budou dva? Pan Čermák a pan Ryška? A budou tak činit podle názvu webové stránky? Nebo podle afinity k jedné, či druhé volební kandidátce? Nebo snad podle toho, zda se jim článek líbí, nebo jim naopak není po vůli?
- Není mi jasné, pokud byla použita tato pravidla, jak mohl být v posledním vydání Zpravodaje 6/2025 otištěn článek p. Mojžíška, kde se vyjadřuje k politickému boji v Kamenici. Je to politicky motivovaný článek? Nebo není? Kdo mi to objasní? Kdo to posoudí?
Hluboce ctím právo člověka, občana České republiky a Kamenice, vyjadřovat svobodně svůj názor. A právo vyjadřovat se k tématům obce, ve které žije. To je nezadatelné právo každého z nás. A proto již nemohu mlčet.
Všechny výše uvedené body směřují k závěru, že se jedná o cenzuru a že tím dochází k zásadnímu porušování svobody vyjadřování. Zejména v tak běžné záležitosti, jako je vyjádření občana obce k dění v obci. Je to naprosto absurdní a nepřijatelné.
Arogance moci se projevuje po krocích. Začíná nenápadně. Krok po kroku. Ale s jídlem roste chuť. Dnes „jen“ cenzura. Co dalšího příště? Tolerance zvůle je podhoubím jejího růstu. Nad nebezpečným zneužíváním moci není možné zavírat oči, chceme-li mít v Kamenici zdravé prostředí, kde nápady a věcná debata o rozvoji obce nebude potlačována.
Cenzury jsme si užili dost v období totality. Prosím, nenechejme si to líbit.
Dan Ševčík
P.S. V písni hudební skupiny Manic Street Preachers zaznívá:
„If you tolerate this, then your children will be next!“
(Poznámka autora: Tato píseň slouží jako mrazivé varování: pokud se společnost smíří s útlakem nebo nespravedlností, dříve nebo později na to doplatí další generace. Text zároveň odkazuje na nebezpečí lhostejnosti – pokud lidé nebudou aktivně bránit svobodu, demokracii a lidská práva, mohou o ně snadno přijít.)
O autorovi článku:
Dan Ševčík, není a nikdy nebyl členem žádné politické strany.
V Kamenici žije se svou rodinou 25 let. Se svou ženou zde vychoval 4 děti, které všechny v Kamenici či blízkém okolí i žijí.
Autor se zajímá o dění v obci a sám je dlouhodobě aktivní při organizování a účastech na sportovních a kulturních aktivitách v obci i mimo ni, včetně dobrovolnických aktivit.
Není mu jedno, co se v obci děje. Byl by rád, kdyby obec, ve které žije on, jeho rodina, děti a mnoho jeho přátel, kamarádů a známých, byla klidnou obcí, ve které volené zastupitelstvo a vedení obce jako svůj prvořadý zájem vnímá zdravý a vyvážený rozvoj obce a na této cestě podniká kroky, které jsou vedeny ku prospěchu obce a jejich občanů jako výsledek otevřené, transparentní a svobodné debaty s veřejností o všech zásadních rozhodnutích týkajících se života v obci.
Přidejte odpověď