Před dvanácti lety jsme s rodinou stáli před důležitým rozhodnutím – kde budou naše děti vyrůstat. Jelikož jsme žili v Praze, hledali jsme místo, kde je vzduch čistý, příroda blízko a děti mají prostor žít normální dětství. Volba padla na Těptín. Nebylo to náhodou – k tomuto místu v Ladově kraji mám vztah od mládí. Když jsem sem začal jezdit, věděl jsem, že jednou budu chtít žít tady.
Rozhodnutí se přestěhovat bylo snadné. Zapojit se do života komunity ještě snazší. Pomáhal jsem stavět dětské hřiště, byl jsem vedlejším trenérem mladších žáků SK Kamenice a sehnal jsem pro ně i sponzora. Dělal jsem, co jsem mohl, protože když člověk v místě žije, chce, aby to místo fungovalo dobře.
Po sedmnácti letech v oboru stavebnin, nákupu a prodeje jsem si zvykl řešit problémy prakticky. Komunikuji s dodavateli, dělám marketing, připravuji a řídím výstavbu a rekonstrukce prodejen. Naučil jsem se plánovat, počítat a jednat s lidmi. To všechno se dá využít i jinde než v byznysu.
Když jsem sledoval, co se v obci děje, nemohl jsem zůstat stranou. Neřízená výstavba, která mění charakter Kamenice. Technické služby, které nefungují tak, jak by měly. Chybějící zázemí v Těptíně. Dopravní a technická infrastruktura, která ovlivňuje kvalitu života nás všech. To byly důvody, proč jsem se připojil k Opozici Kamenice.
Chci, aby Kamenice byla místem, kam se lidé přestěhují proto, že tady chtějí žít – ne proto, že je to jediné, co si můžou dovolit. Chci, aby naše děti vyrůstaly v prostředí, které jsme jim slíbili. A chci, aby obec byla řízená profesionálně, v zájmu těch, kdo tady žijí.