Kdo se zajímá o dění kolem zámku Štiřín, ten se nestačí divit. Areál, do kterého stát od roku 1996 nainvestoval kolem dvou miliard korun, najednou prezentuje jako prodělečný a chce jej prodat hluboko pod cenou. Co s tím ale má nebo může mít společného obec Kamenice, je jiná otázka. Stojí za zamyšlení.
Na historii prodeje zámku si každý může udělat názor sám. Zajímavý je dopis bývalého ředitele pana Hrubého. Osobně pochybuji, že by si pan Hrubý dovolil v otevřeném dopise ministru financí lhát nebo zveličovat. Pokud jsou fakta v dopisu správná, vypadá to, že se státní úředníci dlouhodobě snaží ukázat, že zámek je prodělečný (a kdyby náhodou nebyl, tak z něj prodělečný udělat) a následně jej někomu velmi levně prodat. Kdo chce, si může dopis přečíst celý – je přiložen na konci tohoto článku. Stojí za to.
Zatím to vypadá, že obec s tím těžko něco udělá. Přesto tomuto tématu věnoval pan starosta hlavní článek v dubnovém Zpravodaji. Tam se zamračený staví do role bojovníka proti podvodnickým úředníkům státu, který hrdinně bojuje za zájmy obce Kamenice. Očividně se případ zámku docela hodí jako kouřová clona, slouží starostovi k tomu, aby byl vidět v televizi a aby se moc nemluvilo o jiných tématech. Hlavně ne o hospodaření obce a o podivných praktikách kolem územního plánu.
Přesto: když bude starosta výjimečně bojovat za dobrou věc, rádi se k němu všichni přidáme. Je ale potřeba položit si dvě otázky:
Co vlastně Kamenice chce?
Jak toho chceme dosáhnout?
Pokud chceme pozemek pro chodník ze Štiřína do Všedobrovic, rozhodně se shodujeme. Občanům může být ale úplně jedno, zda to bude chodník ve vlastnictví obce nebo chodník na pozemku majitele zámku a obec získá věcné břemeno. To by se určitě mělo dát se státem vyjednat.
Za zmínku stojí i diplomatická „obratnost“ pana starosty. I malé dítě ví, že když rodiče půjdou vynadat paní učitelce, určitě potom nebude žákovi nakloněna. Stejně tak, poslat ministru financí nejdříve „ostrý otevřený dopis“ a potom si stěžovat na to, že není na jednání vstřícný, je vyjednávací taktika, která není hodna ani žáka základní školy.
Kromě toho připomínám, že pozemků, na kterých se v Kamenici mohou stavět chodníky, je mnohem, mnohem, mnohem více, než plánovaných chodníků. Pokud opravdu pozemek získáme, tak na něj při současném tempu výstavby chodníků dojde možná za 10 let. Získání pozemku na chodník určitě není téma na první stranu Zpravodaje.
Dalším požadavkem je budova bývalé ubytovny, kde by podle svých slov chtěl starosta provozovat „zařízení pro předškolní výchovu“. Tedy školku. Školka je dobrá věc, to se shodneme všichni. Ale k čemu by nám byla další budova pro školku, když ve stejné chvíli máme stavět za 45 milionů školku úplně novou, a ještě si na ni chceme půjčovat? Chceme tedy ubytovnu? Pokud ano, tak k čemu přesně? Pokud to myslíme se získáním ubytovny vážně, proč nejdříve nepočkáme, zda nedostaneme zdarma ubytovnu a peníze místo do stavby nové školky neinvestujeme do tohoto objektu?
Zásadní otázkou je, zda bychom vůbec chtěli celý zámek, pokud by obci nějakým podivným řízením osudu spadl do rukou. A tady je upřímná odpověď jediná: nemáme ani tušení.
Proč? Protože nikdo vlastně neví, jaké jsou provozní náklady zámku. Kolik stojí topení, elektřina, voda? Kolik lidí je potřeba na běžnou údržbu a jak jsou placení? Kolik by stály ročně opravy objektů, do kterých stát od roku 1996 investoval asi dvě miliardy korun? Jaká by byla nutná okamžitá investice? A především – zda by obec potřebovala za deset let na další zásadní opravu milion, 10 milionů, 100 milionů, vůbec netušíme. Velmi pravděpodobně bychom na to neměli. Na druhou stranu nemáme ponětí, zda by bylo možné zámek výhodně pronajmout, zda by tam mohla být zřízena škola, domov důchodců. Můžeme se jen dohadovat, zda by se dal obnovit golfový klub a zda by vydělával peníze.
Nevíme to, vědět nebudeme. Protože business plán, neboli analýza, jaké budou provozní náklady a výnosy, se v Kamenici prostě nedělá. Vedení obce chce stavět sběrný dvůr a nepředložilo jedinou stranu ekonomické analýzy. Totéž u provozu čistírny, solární elektrárny, dětské skupiny… prakticky všeho. A to vše jsou projekty, které jsou proti provozování zámku Štiřín snadné jako prodej párků ve stánku u fotbalového hřiště.
Samozřejmě jednoduchá úvaha říká, že hodnota každého nemovitého majetku je kladná. Obec, vedení radnice i opozice, se tedy společně snaží dostat alespoň něco. Náš vliv a vliv starosty na výsledek je ale mizivý. Určitě to není hlavní téma – tím je jednoduše řečeno špatné řízení radnice.
Že by zámek obec nakonec dostala, je hodně nepravděpodobné – tady nemáme v ruce žádné trumfy. Kdyby se to ale přesto neuvěřitelným řízením osudu stalo, se současným starostou by to pro Kamenici byla katastrofa. Doufejme, že se do doby, než se o zámku rozhodne, vedení obce vymění.
panu Ing. Zbyňkovi Stanjurovi
Vážený pane ministře,
ve čtvrtek 6. března 2025 jste na schůzi Poslanecké sněmovny v části interpelace poslance Lubomíra Brože ve věci probíhajícího prodeje zámku Štiřín uvedl hrubě nepravdivé a dezinformační údaje o příspěvku na provoz státní příspěvkové organizaci Zámek Štiřín a o jejím využití státem za posledních 10 let.
Uvedl jste, cituji: „V posledních letech provoz dotovalo Ministerstvo zahraničních věcí částkou 30 miliónů ročně, někdy i více a za posledních 10 let tam bylo uspořádáno sedm akcí. Ne ročně sedm akcí. Za 10 let při dotaci více než 30 miliónů ročně. Areál je tím pádem nepotřebný. Žádná ze státních institucí o nemovitost neprojevila zájem.“
Skutečnost je však zcela jiná, navíc lehce dohledatelná v ročních zprávách o hospodaření organizace Zámek Štiřín, které byly každoročně předávány zřizovateli organizace (MZV ČR).
Proto si Vás dovoluji informovat o skutečné výši příspěvku na provoz příspěvkové organizace Zámek Štiřín a o jejím skutečném využití státními orgány a institucemi za posledních 5 let, tedy v letech 2014 – 2018.
Od roku 2019 do roku 2022 byl příspěvek na provoz novému vedení organizace, dle mého názoru, se záměrem zkreslení hospodaření, účelově zvýšen na rekordních 35 – 39 miliónů Kč ročně. A to v době, kdy již bylo zjevné, že se připravuje prodej zámeckého areálu ve Štiříně.
1/ Skutečné využití služeb organizace Zámek Štiřín státními orgány a institucemi: Za 5 let, v letech 2014 – 2018, bylo na zámku Štiřín uspořádáno 389 státních akcí.
2/ Vykazované úspory pro stát za období 5 let (2014 – 2018) ze služeb, které organizace Zámek Štiřín poskytovala státním orgánům a institucím za režijní ceny dle její Zřizovací listiny s účinností od 1.1. 2014 a z rozhodnutí ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka ze dne 4.8. 2014. Služby organizace Zámek Štiřín byly ministrem zahraničí písemně nabídnuty všem státním institucím vyjmenovaným ve Zřizovací listině organizace Zámek Štiřín.
Viz: Příloha č.1: Zřizovací listina příspěvkové organizace Zámek Štiřín
Příloha č.2: Dopis ministra zahraničních věcí ČR státním institucím
Průměrná roční úspora státních finančních prostředků v letech 2014 – 2018 činila 12 miliónů 442 tis. Kč, za těchto 5 let tedy činila úspora celkem 62 miliónů 212 tis. Kč.
3/ Úspora státních finančních prostředků v důsledku financování obnovy památkového objektu zámku Štiřín z vlastních finančních zdrojů organizace Zámek Štiřín (výnosy, fondy,…)
Průměrná roční úspora státních finančních prostředků v letech 2014 – 2018 činila 3 miliony 400 tis. Kč, za těchto 5 let tedy činila úspora celkem 17 miliónů Kč.
4/ Průměrný roční příspěvek na obnovu a provoz areálu zámku Štiřín činil za posledních 5 let (2014 – 2018) 19 miliónů 615 tis. Kč, za těchto 5 let tedy činil celkem 98 miliónů 77 tis. Kč.
Po zohlednění úspor uvedených v odstavcích 2 a 3 byla tedy skutečná výše příspěvku na obnovu a provoz v uvedených letech ročně 3 milióny 773 tis. Kč, celkem za těchto 5 let tedy 18
miliónů 865 tis. Kč.5/ Vaše informace, že žádná ze státních institucí neprojevila zájem o bezúplatný převod zámeckého areálu ve Štiříně, je sice pravdivá, avšak pouze v důsledku toho, že stát udělal vše pro to, aby se tak nestalo.
Zámek Štiřín byl v letech 1996 – 2014 komplexně revitalizován a památkově rehabilitován. Byl vybaven na vysoké úrovni pro poskytování konferenčních, hotelových a dalších doplňkových služeb státu a veřejnosti. Velmi dobře plnil své povinnosti vyplývající z jeho Zřizovací listiny, byl vzorným reprezentantem státu a nositelem společenského, kulturního a duchovního odkazu v regionu. Pokud by byl zámek Štiřín nabízen v této plné a prosperující kondici, včetně profesionálního personálu, lze předpokládat, že by se velmi rychle a snadno našla státní instituce se zájmem o bezúplatný převod tohoto lukrativního majetku.
S příchodem dosazeného nového vedení organizace Zámek Štiřín od 1.1. 2020 však postupně došlo k cílené devastaci všeho výše uvedeného. Došlo postupně k těmto ekonomicky destrukčním krokům:
a/ k likvidaci managementu a profesionálně školeného personálu b/ byly zlikvidovány základy úspěšného hospodaření organizace změnou Zřizovací listiny organizace, byla zrušena veškerá obchodní činnost, včetně poskytování služeb státním organizacím a veřejnosti
c/ zámek Štiřín tak přišel o desítky let opečovávanou stálou klientelu (státní, zahraniční i tuzemskou)
d/ bylo uzavřeno golfové hřiště, kde působil historicky nejstarší český golfový klub Ringhoffer Golf Club, a tím byla zlikvidována rozsáhlá golfová klientela (cca 500 kmenových hráčů, tisíce příchozích hráčů včetně jejich hostů). Byla tak zničena jedna z ekonomicky nejziskovějších služeb organizace.
e/ byl odvezen téměř všechen historický mobiliář včetně stylového vybavení pokojů a salonků, koberce, dále cenné sbírky grafických listů, obrazů a trofejí, které měly historické vazby na zámek Štiřín a byly v průběhu předchozích desítek let dohledávány po celé republice.
Celý zámecký areál nedostatečnou údržbou chátrá. Proto je velmi důležitá informace, která se zřejmě záměrně opomíjí. Od roku 1996 na základě rozhodnutí zřizovatele organizace Zámek Štiřín,
tedy MZV ČR, tedy státu, bylo přistoupeno k celkové obnově zdevastovaného památkově chráněného zámeckého areálu ve Štiříně. Stanoveným cílem bylo následné využití objektu pro konferenční, diplomatické, hotelové a další služby státem, ale i širokou veřejností. Tato celková obnova trvala 20 let a bylo do ní vloženo mimořádné pracovní úsilí a významná finanční investice cca 2 miliardy Kč. Investorem této obnovy byl český stát, nikoliv státní příspěvková organizace Zámek Štiřín. Český stát tak, jak mu ukládá zákon, pečoval o svěřený státní majetek s péčí řádného hospodáře.Proč však od roku 2020 stát volí nezákonnou péči řádného a nadstandardního vandala? Avšak vinit stát je příliš obecné. Odpovědnost mají současní, námi volení představitelé státu.
Stát zdůvodňoval prodej tohoto lukrativního státního majetku nutnými úsporami státních financí a tedy šetřením peněz daňových poplatníků.
V současné době stojí stát minimální údržba uzavřeného a chátrajícího zámeckého areálu pětinásobek ceny, kterou stát formou příspěvku poskytoval organizaci Zámek Štiřín. Organizace Zámek Štiřín celý zámecký areál udržovala na vysoké úrovni a rovněž na vysoké úrovni poskytovala své služby státu i
veřejnosti.Za nepochopitelnou a z ekonomického hlediska neobhajitelnou lze také považovat skutečnost, kdy stát v první elektronické aukci požadoval za prodej zámku Štiřín 3 miliardy a 300 tis. Kč, tedy cenu, která by částečně odpovídala jeho hodnotě, pomineme-li cenu historickou, avšak v současné době, v šesté aukci, stát nabízí celý areál zámku za 950 miliónů Kč.
V médiích státními úředníky avizovaná úspora finančních prostředků se tedy celkem předvídatelně otočila ve finanční ztrátu pro český stát a k pláči daňových poplatníků ve výši cca 2 miliardy 400 miliónů Kč.
Vážený pane ministře,
vzhledem k diametrálnímu rozdílu mezi nepravdivými ekonomickými informacemi o hospodaření příspěvkové organizace Zámek Štiřín uváděnými Vámi v Poslanecké sněmovně ČR a skutečnými fakty, o kterých Vás tímto dopisem informuji, považuji tuto situaci za natolik závažnou, že Vás žádám nejen o postih osob, které Vám zjevně úmyslně poskytly hrubě nepravdivé údaje o hospodaření a využití zámku Štiřín, ale zejména o opatření k pozastavení prodeje zámeckého areálu ve Štiříně, a to až do důkladného a transparentního prošetření všech podezřelých okolností přípravy prodeje areálu zámku Štiřín, včetně hospodaření příspěvkové organizace zámek Štiřín před rokem 2020 a po roce 2020 do současnosti Nejvyšším kontrolním úřadem ČR.
S pozdravem
Václav Hrubý
Přílohy:
Zřizovací listina příspěvkové organizace Zámek Štiřín
Dopis ministra zahraničních věcí ČR státním institucím
a odkaz na článek + video z roku 2013:18. března 2025
Dobrý večer.
Před zveřejněním tohoto článku jste si možná měli zjistit minimálně následující informace:
1) Kolik posudků bylo celkem vypracováno -minimálně tři
2) Jaká byla hodnota podle těchto posudků – mezi 600 mil a 3,1 mil – není to divné?
3) Jaká byla oceňovací báze?
4) Ke kterému datu byly ty posudky zpracovány?
Podle mne se zámek prodá na konci roku asi za 80 mil. Kč pokud se vůbec prodá, ale můj názor není směrodatný. Velké oči ministra financí, který ty tři miliardy zapracoval do příjmů státního rozpočtu.
Dobrý den, pane Veselý. Skutečná cena zámku je podle mého názoru velmi obtížně určitelná. Teorie říká, že cena je výsledkem nabídky a poptávky, a ty se nepotkávají. Ani stanovení obvyklé ceny metodou srovnávací není možné; upřímně žádnou podobnou nemovitost na prodej neznám. Odhad „spravedlivé“ ceny zámku ale nebyl cílem článku, tím je spíše zamyšlení nad tím, jakou roli v celé věci hraje a vůbec může hrát obec Kamenice. Děkuji za Vaše komentáře a zvažte prosím psát články, určitě by byly poutavé. Kromě toho, pokud by Váš odhad ceny 80 milionů byl správný, zajímal by mne Váš odborný názor na to, zda by se obec měla do aukce přihlásit a zámek koupit (za sebe dodávám, že se současným vedením určitě ne, ale to tu snad nebude navždy).