Tento způsob vedení obce zdá se mi poněkud nešťastným

Když nemůžu spát, přemýšlím. Možná proto nemůžu zabrat. Přemýšlím i o tom, že když chci najít konkrétní informaci o naší obci, narazím na jakési nekonkrétno, které se rozplyne v internetovém světě. Jsem papírový člověk, pořád ještě čtu raději z papíru než z obrazovky. Proto navštěvuji zastupitelstvo obce naživo. Přijďte taky, je to lepší než televize či kino. Je to show v přímém přenosu.

Moje první “živé” zastupitelstvo a hned jako první bod – odvolání starosty! 

Zajímavej program, to jsem ani nečekala. Nepovedlo se, ale bylo to o chlup.

Naštěstí se nepovedlo schválit ani změnu územního plánu pro projekt “Nový Těptín”, který nám v Kamenici už dlouho zavání.

Další živé zastupitelstvo, bereme si úvěr 60 milionů, dost peněz, říkám si. Kolik už obec celkem vlastně dluží?

Dětská skupina a chodník. My si musíme brát úvěr na chodník??? Na dětskou skupinu prý bude možná dotace, ale kdoví? Takže nevíme, ale raději stavbu zahajujeme. Však přístavba základky stála nakonec  dvakrát tolik a co? Školáci mají krásné klimatizované odpočívárny a my dál raději hrajem volejbal ve staré tělocvičně, není nám tam takové horko a sluníčko nesvítí přímo do očí.

Tak mám konečně chodník v Jednosměrce! Sice mě na konci hodí do křižovatky, kde se já a snad i ty děti, co jdou do školy, s řidiči už nějak domluvíme. Škoda, že kočárek už nevozím, děti mezitím vyrostly. Silný ročníky, od té doby porodnost klesá.

Kopnout si děti choděj do Sulic nebo do Jirčan, vstup volný a zdarma. Dětská hřiště už nejsou pro ně, volejbal, nohejbal není kde. Aspoň to koupaliště, kdyby bylo. A je! Akorát koupat se v něm tak ňák nedá. 

Hledám si další informace, studuju strategické dokumenty obce, točím se v kruhu. Mezitím se vydláždí okolí Billy a zahajujeme přestavbu benzínové stanice na Nový. To jsou ty koncepce a strategie? Na úřadě už se pár let (deset, je to možný?) kochám studiemi nového centrálního náměstí Kamenice. Kde je? Parkuje tam víc aut, budky pro zásilky a z nepěkného okolí nepěkného obchodu se stalo pěkné, sem tam poházené jakési betonové věci a pár zoufalých přívěsů na parkovišti. Centrum, kde chceš pobýt. Koncepce jak z učebnice.

Zapomínám se v čase, kouknu na podivné žluté (proč?) hodiny, které snahu o novou podobu centra obce smutně připomínají. Dala bych si dobrý kafe v útulné malé provozovně, ale nemůžu žádnou najít. Na dětský hřiště už si bez dětí netroufám.

Troufám si ale vyslovit svůj názor, dokonce na zastupitelstvu. Sama sebe překvapuju. Odpovědi sice nedostávám, ale cítím silnou interakci. Bohužel jen se svým srdcem, které tluče o závod. Pravá půlka “kulatého” stolu mlčí, možná spí a probere se jen při hlasování, to důležité se odehrává v čele. To je CMK Centrální Mozek Kamenice. Levá strana snáší věcné argumenty a návrhy.

Ono to není lehké táhnout to za všechny ty lidi, jeden nebo dva až tři se časem unaví a omámeni veřejnou funkcí a mocí přestanou vnímat rizika zásadních rozhodnutí. Však se netýkají jich samotných nebo jejich blízkých, ale dalších 5000 lidí. “To se vsákne,” vzpomínám na hlášku z mládí. 

Možná vsákne, možná ne. Možná to jde jinak, otevřeně, bez cenzury, v obci, kde se skoro všichni navzájem známe a potkáváme. Věřím, že to jde.

Johana Syrůček Chalupová
Nová Hospoda

Za možnost se neomezeně vyjádřit, napsat článek, zeptat se a DOSTAT odpověď, získat informaci, byť veřejnou a o věcech veřejných a obecních, za to jsem moc ráda a této platformě děkuji.