Mezi novou zástavbou na Nové Hospodě, pozemky sousedícími se zámeckým parkem ve Štiříně a Ringhofferovou ulicí, která prochází po hrázi Křísovského rybníka, najdete přírodní klenot. Na pomezí obce a krajiny leží čtyři hektary mokřadu, který by mohl být vyhlášen chráněným územím.
„Celá lokalita má protáhlý tvar od západu k východu, kde se rozšiřuje o mokřad a Křísovský rybník. Západní část tvoří úzký pás podél napájecí vodoteče, zatímco východní část zahrnuje rákosiny, mokřadní porosty a rybník s doprovodnou vegetací a s málo vyvinutým litorálem. Oblast tvoří přechod mezi zástavbou rodinných domů a volnou krajinou s cennými přírodními prvky. Křísovský rybník je součástí rybniční kaskády, významného fenoménu celé oblasti Kamenicka.“
To je základní shrnutí vlastní biologické studie z let 2022-2023. My jsme však slíbili i jiný, stručnější pohled. Ten, který člověk získá když se sem vydá na procházku.
Přírodní bohatství a význam lokality
Křísovský mokřad je jedinečné přírodní území s pestrou mozaikou biotopů. Rozkládá se na přibližně 4,42 ha a tvoří přechod mezi zástavbou rodinných domů a volnou krajinou. Jeho součástí je Křísovský rybník, mokřady, rákosiny, aluviální louky, vrbové porosty i údolní luhy. Toto prostředí poskytuje útočiště mnoha rostlinným a živočišným druhům, včetně chráněných obojživelníků, jako je ropucha obecná, rosnička zelená či skokan hnědý.
Jedná se o významný krajinný prvek, který přispívá k ekologické stabilitě oblasti, zadržování vody a podpoře biodiverzity. Rybník je součástí širší rybniční kaskády v oblasti Kamenicka, což podtrhuje jeho význam pro vodní hospodářství i fungování celého ekosystému.
Ochrana této lokality je klíčová pro zachování biologické rozmanitosti, udržení přirozeného vodního režimu a prevenci degradace biotopů. Hrozbami jsou především eutrofizace, expanze invazivních rostlin a nevhodné hospodaření. Péče o tuto oblast by měla zahrnovat citlivou údržbu luk, mokřadů, regulaci invazivních druhů a ochranu obojživelníků, kteří se zde rozmnožují.
Divoká příroda na dosah
Křísovský mokřad je útočištěm mnoha druhů živočichů. Kromě běžně se vyskytujících ptáků zde pravidelně hnízdí volavky popelavé – v loňském roce zde bylo pozorováno až dvanáct hnízd, i když k zahnízdění došlo nakonec jen na několika z nich. Výjimečným návštěvníkem rybníka je čáp černý, který zde nachází klidné prostředí a dostatek potravy.
Díky dlouhodobému sledování bylo v lokalitě zaznamenáno přibližně 70 druhů ptáků, což je více než uvádí biologická studie, která byla vypracovaná na základě sledování po dobu jednoho roku.
V loňském roce zde například při svém průtahu krátce pobývalo hejno nádherně zbarvených brkoslavů severních. Tito ptáci v ČR nehnízdí, takže se zdrželi jen pár dnů a pokračovali na své hnízdiště, nejspíše do severní Skandinávie. Raritou se stala návštěva orla skalního nebo několik podvečerních přeletů výra velkého. Některé druhy, jako například ledňáčka říčního nebo dudka chocholatého je spatřit už vzácností. Doufám však, že stále někde v okolí přežívají – a pokud na ně narazíte v jiné lokalitě naší obce, budu ráda, když mi o výskytu dáte vědět.
Letos budu s napětím očekávat, zda v oblasti spatřím ťuhýka šedého nebo ťuhýka obecného i s mláďaty. Tento drobný pěvec, menší než kos, je zajímavý nejen svým vzhledem, ale i chováním. Ačkoli patří mezi pěvce, zahnutý zobák a lovecké instinkty mu dodávají téměř dravčí charakter. Svou kořist často napichuje na trny keřů a vytváří si tak zásoby potravy na horší časy. Jde o ohrožený a zvláště chráněný druh, který za svou potravou zalétává i do Křísovského mokřadu. Bohužel, jeho tradiční hnízdiště na nedaleké lokalitě, mnohým známé pod názvem K8, bylo v loňském roce brutálně zdevastováno developerem – a to vše v době plného hnízdění a bez jakéhokoli povolení. Na jaře uvidíme, zda se ťuhýk vrátí, nebo si najde nový domov jinde. Vždyť k nám přilétá až z daleké jižní Afriky!
Jarní měsíce přinášejí do mokřadu neopakovatelné přírodní představení. V tomto období se zde rozléhá koncert skokanů, ropuch a rosniček, jejich počet však v posledních letech klesá. Jarní tah žab do mokřadu zvyšuje riziko střetu s automobily, zejména na úseku od můstku u Křísovského rybníka ve spodní části ulice Návršní. Řidiči by zde měli jezdit obezřetně nejen kvůli obojživelníkům, ale i kvůli srnám, divokým prasatům a dalším obyvatelům této oblasti.
Jak lokalitu pozorovat a chránit?
Pokud se do této lokality vydáte, doporučujeme ji pozorovat z ulice Návršní nebo z louky na severní straně lokality, od komunikace Želivecké – mokřad není na první pohled špatně průchodný, ale uvnitř byste mohli snadno zapadnout.
Křísovský mokřad je důkazem, že i relativně malé přírodní území může mít zásadní význam pro ekologickou rovnováhu a kvalitu života lidí v okolí. Pokud chceme, aby i v budoucnu zůstalo domovem volavek, čápů, obojživelníků a mnoha dalších druhů, je důležité, abychom tuto lokalitu chránili. Její biologická hodnota je nevyčíslitelná. Nejen pro přírodu, ale i pro nás.
.
Přidejte odpověď