Pozemek zdarma od státu obci, od obce zdarma pro developera?

Když obec získá státní pozemek zdarma, očekává se, že ho využije ve veřejném zájmu – pro občany, školu, park nebo komunitní infrastrukturu. V Kamenici se však tento pozemek bez protihodnoty dostává do služeb developera. Místo férové dohody o sdílení nákladů i výnosů sledujeme jednostrannou vstřícnost, která vyvolává vážné pochybnosti, komu obec skutečně slouží.

Nedávno jsem narazila na článek o tom, jak zastupitelé obce Staré Heřminovy levně rozprodali stavební pozemky – a nejrychlejší byli příbuzní zastupitelů. Celou věc teď prověřuje Ministerstvo vnitra. (Zdroj: Seznam Zprávy: Obec levně prodávala stavební pozemky, koupily je děti zastupitelů)

A co Kamenice?

Tady se hraje vyšší liga.

Součástí rozvojové lokality K8 (nově označeno Z6) je státní pozemek o rozloze 1 500 m², který má obec bezúplatně převzít – s předpokladem, že bude sloužit veřejnému zájmu. Ano, ale vedení obce si „veřejný zájem“ vyložilo po svém. Tento pozemek bude totiž sloužit veřejnému zájmu budoucích majitelů stavebních parcel v rámci K8, tedy de facto developerovi. Díky tomuto státnímu pozemku totiž může vytěžit ze zbytku lokality maximum – bez jakýchkoliv nákladů na výkup a bez povinnosti podílet se na zisku z prodeje.

Na vysvětlenou: každá rozvojová lokalita s podmínkou regulačního plánu bývá rozdělena na stavební parcely, komunikace a veřejná prostranství – tedy chodníky, zeleň, separační místa pro odpad a v některých případech i retenční nádrže nebo menší parky.

Na území K8 existuje více parcelních čísel s různými vlastníky. Jedním z vlastníků je i stát – konkrétně pozemek ve správě Státního pozemkového úřadu (SPÚ). A právě tento pozemek byl v katastru nemovitostí donedávna veden jako orná půda. Jeho část (cca 750 m²) byla pronajata místním obyvatelům k užívání jako zahrada (do 8. 5. 2024). Bez geometrického oddělení či rozdělení byl celý veden pod jedním parcelním číslem.

Na začátku roku 2024, tedy v době, kdy byla polovina státního pozemku stále oficiálně pronajata jako orná půda a nájemce řádně platil nájem, provedla úřednice Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) revizi využití této parcely – „od stolu“, bez ohledu na ortofotomapu, pouze na žádost obce a se souhlasem SPÚ. Výsledkem bylo, že celý pozemek státu, tedy i část pronajaté parcely za účelem provozování drobné zemědělské čínnosti-přídomovní zahrada, bez fyzického oddělení, byla překlasifikována na „ostatní komunikaci“. Tak se ještě před schválením regulačního plánu a v době trvání pachtovní (nájemní) smlouvy stala celá plocha pozemku „ostatní plochou“, čímž se otevřela cesta k její nové roli přístupové komunikace k developerskému projektu.

Druhou polovinu pozemku rozjezdili svými auty majitelé dvou rodinných domů, aby si zajistili příjezd ke svým nemovitostem – bez souhlasu státu, ale s tichým souhlasem obce, která už před rokem 2021 této části dokonce přiřkla jméno ulice: Na Spojce.

Po schválení regulačního plánu se celý pozemek stal jednou ze tří klíčových přístupových komunikací k nové zástavbě. Konkrétně se má jednat o příjezdovou cestu pro šest nových rodinných domů. Místo toho, aby obec využila státní pozemek ku prospěchu svých občanů, předává jej fakticky zdarma soukromému investorovi. A to bez jakékoli protihodnoty nebo podílu na budoucím zisku.

Pokud by tento pozemek vlastnil běžný občan, musel by se podílet na výstavbě infrastruktury, ale zároveň by získal odpovídající podíl ze zisku z prodeje parcel. Podíl státního pozemku na celkové ploše K8 je přibližně 3 %. To se může jevit jako málo, ale ve skutečnosti jde o 1 500 m² z celkových 50 838 m². Při tržní ceně zasíťované stavební parcely cca 8 000 Kč/m² to znamená hodnotu kolem 12 milionů Kč. Po odečtení 3% podílu na infrastruktuře (cca 3 miliony Kč) by zůstával čistý zisk 9 milionů Kč.

Ale protože je vlastníkem stát (bezúplatně získá obec), mluví se maximálně o „vstřícnosti“. Výsledkem je, že developer bez jakýchkoliv nákladů získá pozemek v hodnotě až 9 milionů Kč. Ten mu umožní napojit novou zástavbu na existující komunikace – a obec následně přístupovou cestu převezme a bude ji udržovat. A proč ne, když už má dokonce jméno?

Neproběhlo žádné projednání o podílu na výnosech, žádná veřejná debata o využití ve prospěch občanů nebo podmínky dostupného bydlení.

A přesto existuje jedna smlouva – plánovací smlouva. V ní se mimo jiné uvádí, že pokud geodetické zaměření prokáže zásah do obecních pozemků (např. ulic Na Pokraji nebo Návršní), je obec povinna developerovi vyjít vstříc a tyto zásahy legalizovat. To, že bude potřeba geometrické zaměření „přizpůsobit“, lze předpokládat už z prvního návrhu regulačního plánu – ten totiž připočítal okolní obecní pozemky na své chodníky mimo řešené území, aby splnil zákonnou povinnost plochy pro infrastrukturu v rámci řešené plochy K8.

A tak obec ponechává developerům naprostou volnost – bez kontroly, bez sankcí, bez vize.

Je legitimní chtít, aby obec nakládala s veřejným majetkem s péčí řádného hospodáře. Je legitimní požadovat, aby přenechání státního pozemku mělo jasně definovaný přínos pro obec a její obyvatele – ne pro developera. Pokud místo toho sledujeme promyšlený sled kroků, které vyúsťují v bezplatné odevzdání cenné parcely bez veřejné kontroly a bez veřejného přínosu, pak je na místě se ptát: Čí zájmy vlastně vedení obce hájí? Jedná vedení obce v zájmu veřejnosti? A máme jako občané právo očekávat, že státní majetek nebude bez protihodnoty převáděn do rukou soukromých firem?

Šárka Šotolová