Kamenice je známá svým příjemným klimatem, k němuž přispívá více než dvacet rybníků, Kamenický potok, nespočet menších toků, nivy, mokřady a tůně. Vodní toky a mokřady jsou úžasnými biotopy i rekreační oblastí. Jediní, pro koho je vodní tok nebo mokřadní biotop noční můrou, jsou developeři. Ti, pokud by v tomto území chtěli stavět, musejí projít přes orgány ochrany životního prostředí.
O tom, zda jsou české stavební předpisy striktní nebo benevolentní můžeme vést diskusi. Platí však pro všechny stejně a jejich součástí je i dle mého názoru rozumná míra ochrany životního prostředí. Ochrana vodních toků a mokřadních biotopů jsou jejich součástí. Zákony, které se vodních toků dotýkají a které je při výstavbě nutné respektovat, jsem jen pro pořádek uvedla na konci článku.
Na jednání zastupitelstva dne 5.2.2025 starosta obce, odpovědný za územní plánování, předložil návrh změny č. 15 standardizace územního plánu. Tato povinnost se týká všech obcí a měst v České republice. Standardizace znamená převedení stávajícího územního plánu do celostátně jednotného formátu, který sjednocuje názvosloví a označení využití území. Obecní úřad připravil veřejné projednání a podnikl všechny nutné správní kroky. Přestože občané podali námitky a připomínky, nebyly zohledněny s odůvodněním, že další úpravy by mohly ohrozit splnění standardizace v požadovaném termínu, který nám občanům byl sdělen, že je do konce roku 2025.
Součástí schválené změny je textová i výkresová část, přičemž klíčovým dokumentem pro jakékoli stavební řízení je tzv. „Hlavní výkres“. A právě zde se objevily zásadní problémy. Hlavním problémem je, že z výkresové dokumentace „zmizelo“ více než 14 vodních toků a pramenišť.
Tyto vodní toky samozřejmě dále existují (chválabohu nevyschly), a byly zaneseny v dokumentaci předchozí. V nové verzi najednou nejsou.
Před schválením dokumentu na veřejném zastupitelstvu vystoupilo několik občanů s námitkami, že obsahuje chybné údaje. Pořizovatel na to reagoval slovy: „Jsme jen lidé, chyby se stávají…“ Přestože opozice i občané upozornili na tyto nedostatky, změna č. 15 (standardizace územního plánu obce Kamenice) byla schválena i s těmito chybami. Opozice byla jednoduše stranou pana starosty přehlasována.
Nejde o drobnost. Pokud by šlo pouze o administrativní chybu a omylem by došlo k vynechání vodotečí, mohlo by se jednat o neúmyslné pochybení. Avšak když se zároveň změnil i status některých těchto území, přestaly být chráněnými krajinnými prvky. S největší pravděpodbností se už nejedná jen o „chybičku“. Jsem pevně přesvědčena, že došlo k porušení nejméně zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona.
Tam, kde není zakreslena voda, lze snadněji povolit výstavbu.
Rozumím tomu, že se současné vedení obce snaží co nejvíce developerům umést cestičku. Nemůže ale lhát v územně plánovací dokumentaci a nechat zmizet 14 vodních toků. Otázkou je, jakou důvěru mohou mít občané v pořizovatele územního plánu a pověřeného zastupitele (starostu), kteří nejenže podobou machinaci připraví, ale i když jsou chyceni při činu, to nadále arogantně ignorují.
Pro srovnání: Pro toho, kdo si chce prostudovat dokumentaci, připojuji výkres územního plánu před standardizací a po ní. Kdo má trpělivost hledat vodoteče, které zmizely, najde je. Laik si toho nevšimne, je to jehla v kupce sena. Přesto je to velmi důležité „opomenutí“.
Územní plán před standardizací
Územní plán po standardizaci
Nám zase při změnách územního plánu „zmizel“ významný krajinný prvek na okraji Višňovky (Nový Těptín). Co se s ním stalo?
Ano, i vodní tok na Višňovce z hlavního výkresu zmizel. Proč, je otázka spíše na pořizovatele územního plánu nebo rovnou na pana starostu, který je za územní plán zodpovědný. Já se jen mohu domnívat, že jde o další krok v dobře připraveném plánu, jak v budoucnu zajistit dopravní infrastrukturu pro developera APCOR, konkrétně směrem na Jílovskou ulici. Potok dnes vede přes pozemek ve vlastnictví pána žijícího na Slovensku (nedaleko Humenného), ale původně tento pozemek patřil právě APCORu, který dodnes drží většinu okolních pozemků. Druhou část pozemku s potokem – ústícím pod Jílovskou komunikaci – vlastní obec. Samozřejmě je potřeba za každou cenu zabránit tomu, aby potok z výkresu zmizel. Pokud chybí, není potřeba řešit žádné EIA, žádné stanovisko vodoprávního úřadu. Přitom právě hlavní výkres územního plánu je závazný dokument pro stavební úřad. Pokud půjdete na zastupitelstvo, doporučuji v této věci interpelovat pana starostu.